středa 19. února 2014

Tangalle 2 - úterý 18.2.

Ráno slyšíme, ze se venku něco děje. Rodina přijela za novomanželi. Po 8 vstáváme a jdeme do nedaleké restaurace na snídani. Cestou potkáváme rybáře ze včera, zase se chystají na lov.
Snídaně je stejná jako dosud, vejce, toasty, džem, máslo a ovoce,čaj nebo kafe. Máme toho plny stůl.
Když dojidame zase se objevuje správce našeho hotelu, ze se musíme rychle vrátit, abychom viděli nevěstu.
Před hotelem už na nás čekají novomanželé v červeném. Včera mela nevěsta bílé sárí. Po novomanželské noci má nádherné zdobené červené sárí.
Zase se fotime a usmíváme se na sebe, protože moc anglicky neumí. Ptám se na email, že jim fotky pošlu, ale píšou mi jen poštovní adresu.
Včera jsme se domluvili se správcem, ze nám sežene kola, tak už je tu máme nachystané. Jirka ma takové retro kolo a já horské kolo z Tesca, ale jede to a brzdí to tak vyrazíme na průzkum okolí.
Jízda na kole je fajn, nikdo nám nic nenabízí, všichni se na nás usmívají.
Projedeme pres město, kolem přístavu, pres vojenskou základnu, kolem školy a pak už jsou jen hotely a pláže - jemný písek, občas skály a palmy. Po chvíli odbočuje nějaké cesta k moři, tak jedeme po ní, az skončíme na krásné pláži s lehátky pod palmovými slunečníky. Dáváme si pití - čerstvý ananasovy džus a Colu a uvelebujeme se na lehatkách. Po chvíli se jdeme osvěžit do moře. Je studenější a zase jsou vlny, tak blbneme ve vlnách. Pak zase odpocivame na lehatkach a prozkoumavame kameny u pláže, kde je spousta krabů a ježků. Na plazi je i sprcha, tak se po koupání můžeme prevlect a před polednem vyrazime zpět. Cestou si ve městě kupujeme piti, ovoce (rambutan a něco jako passion fruit) a pečivo na oběd. Takové různé plnene buchtičky, všechny náplně jsou pálivé. Jinak jídlo nám zde přijde horší než na horách, tam to měli perfektně ochucené, tady to začíná být jen pálivé...
Oběd si dáváme na terase u našeho pokoje a pozorujeme dění na ulici.
Ve vedlejším domě někdo umřel. A asi někdo významný. Sjíždí se sem spoustu lidí a jdou se s ním naposledy rozloučit. Pohřeb bude zítra nebo pozítří. Že nekdo umřel se tu pozná tak, že před domem vyvěsí bílou vlajku. Správce už nám asi říkal, ze nás tam zítra vezme. Prý má přijet i Predseda vlády. Domluva je s nim docela komplikována, protože umí jen nějaká slova, dny a číslice.
Ve vedlejším dome zatím probíhají intenzivní přípravy. Nechali si přivézt hromadu plastových židlí a začali intenzivně uklízet, až tak že zbourali přístřešek na auta. Z malého pohřbu se stal velký pohřeb, nasvitili celou ulici a po cele ulici vyvěsili bíle vlajky a faborky. Všude staví nějaké přístřešky a v našem hotelu se vaří jídlo pro mnoho lidi. Kuchyň je venku za domem, už jsme se tam byli podívat a seznámili s kuchařem. Přiváželi sem různé jídlo, pytle s ryzi, čočku, zeleninu, kořeni, v lednici se chladí několik čerstvé vylovenych tuňáků. Kucharovi jsme všechno okoukli pod rukama, takže to máme jako kurz vaření. Vari se venku na plynovych horacich ve velkych hrncich. Kuchař vaří jenom v tričku a v zabkach. Kořeni je velmi zajímavé, jen je škoda, ze se v Cechach neda sehnat. Ceká nás kari z tuňáka, ryze, sambal z kokosu, papadam a něco z brambor s cibuli, česnekem a chilli. Než bude večeře jsme ještě pozvaní k lidem co vlastni několik hotelu v místě, nazývají ho jako "big boss" . Pěkný velký dum a zvou nás na kafe nebo čaj. Dáváme si čaj. Mezitím svolavaji zbytek rodiny, ze maji doma návštěvu. Všichni se jdou na nás podívat.
Večeře už je hotova, přišlo na ni tak 100 lidi, jdeme si nandat, každý si nandava sam kolik čeho chce. Nadobi aby se nemuselo umyvat tak ho namočí a natáhnout na něj igelit a na to si pak nandate jídlo. Příbory nemají tak musíme jist rukou jako všichni ostatní, říkáme si, jestli to vůbec zvladneme, ale nic jiného nám nezbývá. Směle se poustime do jídla rukou, a docela to jde. Jen to všechno hrozné pálí, ale jinak moc dobré jidlo, dokonce si pridavam. Po večeři jdeme na terasku a koukame, ze přípravy na pohřeb dal pokračují ve velkém, zítra ma přijet hodně lidi. Tak uvidíme co se bude dit.

Žádné komentáře:

Okomentovat